|
[Afrika]
[Úvodem]
Druhý největší světadíl Starého světa a východní polokoule se rozkládá po obou stranách rovníku. Jeho jméno pochází z latinského názvu Africa, který označoval ve starověku jen území severoafrické, obydlené berberským kmenem Afrů.
[Základní údaje]
Pobřeží: Afrika je nejméně členitá ze všech světadílů. Od Evropy dělí Afriku Gibraltarská úžina, od Asie Suezský průplav, dlouhý 166 km.
Ostrovy: k Africe patří Kanárské ostrovy, Madeira, Kapverdské ostrovy, Fernando Póo, Sv. Tomáš, Sv. Helena, Ascension a skupina Tristan da Cunha v Atlantském oceánu. Madagaskar, souostroví Komory, Maskarény, Sezchely, Zanzibar s Pembou a ostrov Sokotra v Indickém oceánu.
Povrch: Afrika je převážně rozlehlá tabule, ohraničená na okrajích pohořími. Pohoří vystupuje stupňovitě od pobřeží, takže tu téměř není přímořských nížin. Řeky sestupují k moři vodopády a peřejemi (Congo), takže jich lze jen zčásti využít k plavbě. Nejvyšší výšky dosahuje ve skupině Kilimanjaro vrchol Uhuru (5895 m). Nejnižším bodem je proláklina jezera Asalského ve francouzském teritoriu Afar a lssa, která leží 173 m pod úrovní hladiny moře. Podél východního okraje tabule postupuje velký příkopový zlom od Rudého moře směrem k ústí řeky Zambezi. Propadliny tohoto přikopu jsou vyplněny řadou velkých jezer. Na severozápadě vystupuje vysoké pohoří Atlas, členěné do několika skupin. Bylo zvrásněno stejným geologickým pochodem jako Alpy, Pyreneje atd., je tedy poměrně mladé, proto se jeho tvary odlišují od ostatního vzhledu povrchu Afriky. Jižně odtud se rozkládá největší poušť světa – Sahara, o rozloze 7 750 000 km2, sahající na západě až k Atlanskému oceánu. V ní vystupují stará pohoří Ahaggar a Tibesti, na jihovýchodě pak mohutná vysočina Etiopská. V oblasti rovníku je řada sopek, zejména podél příkopové propadliny. Jižní část Afriky je náhorní plošina, pokrytá zčásti pouští. Pro severoafrické pouště jsou charakteristické prolákliny (šoty).
Sopky: Meru v Tanzanii, Mt. Karisimbi v Ruandě, Mt. Cameroon v Kamerunu, Pico de Tezde na Kanárských ostrovech atd.
Povodí: většina kontinentu je odvodňována do Atlantského oceánu a Středozemního moře (Nílu, Sénégal, Gambie, Congo, Oranje), do Indického oceánu vtéká z větších řek jen Limpopo a Zambezi. Většina řek není splavná.
Podnebí: ve větší části Afriky je podnebí tropické, subtropické je pouze na severu a jihu. Nejvyšší teplota byla naměřena v oáze Azízía v Libyi 58° C. Největší množství srážek padá na návětrných horských svazích v Kamerunu. Nejméně srážek spadne na Sahaře, kde místy vůbec neprší i po několik let.
Květena a zvířena: kolem rovníku se rozkládá pás vlhkého tropického pralesa, který k severu a k jihu přechází ve stepi a savany, a ty opět dále v pouště (Sahara, Nubijská a Libyjská poušť na severu, Kalahari a Namib na jihu). Pobřeží Středozemního moře a Kapsko v jižní Africe mají subtropickou vegetaci. Živočišstvem jsou bohaté pásy savan, prales sám je mnohem chudší. V savanách žijí lvi a leopardi, antilopy, zebry, žirafz, sloni, nosorožci, v řekách a jezerech hroši a krokodýli. Z ptactva jsou významní pštrosi, z hmyzu termiti, dále hadi, ještěrky aj. Ve vlhkých tropických lesích žijí opice /gorila, šimpanz). Některé druhy zvěře jsou chráněny ve velkých přírodních rezervacích – národních parcích, nejznámější je Krügerův národní park v Jihoafrické republice.
| Rozloha | asi 30 319 000 km2 (20.28% světa) |
| Nejvyšší hory | Uhuru (Kilimandžáro) 5 895 m n.m., Východoaf. Vysočina |
| | Kenja 5 194 m n.m., Východoaf. Vysočina |
| | Ruwenzori 5 119 m n.m., Uganda |
| | Ras Dašan 4 620 m n.m.m., Etiopská vysočina |
| | Mount Elgon 4 321 m n.m., Východoaf. Vysočina |
| | Džabal Tubkal 4 165 m n.m., Vysoký Atlas |
| Nejdelší řeky | Nílu-Kagera 6 671 km |
| | Congo (Zair) 4 835 km |
| | Niger 4 160 km |
| | Zambezi 2 660 km |
| Největší jezera | Viktoriino 68 800 km2 |
| | Tanganjika 32 893 km2 |
| | Njasa (Malawi) 30 800 km2 |
| Střední výška | 750 m |
| Nejnižší bod | -173 m (proláklina jezera Asalského) |
| Nejsevernější bod | Bílý mys v Tunisku 37°21’ s.š. a 9°50’ v.d. |
| Nejjižnější bod | mys Střelkový (Agulhas) v JAR 34°52’ j.š. a 20°02’ v.d. |
| Nejzápadnější bod | Zelený mys (Cap Vert) v Senegalu 14°45’ s.š. a 17°35’ z.d. |
| Nejvýchodnější bod | mys Hafún v Somálsku 10°26’ s.š. a 51°23’ v.d. |
| Délka pobřežní čáry | 30 500 km |
|
|
|
