|
[Asie]
Největší světový světadíl...
[Úvodem]
Název největšího světadílu pochází od asyrského slova "asu" – země východu. Spolu s Evropou, od níž je oddělena spíše historicky vžitou nežli přirozenou hranicí, tvoří větší celek – Euroasii.
[Základní údaje]
Hranice: s Evropou vede po východním úpatí Uralu, dále po řece Embě do Kaspického moře, odtud Kumomanyčskou sníženinou (podél řek Kumy a Manyče) k ústí Donu do Azovského moře. Hranice proti Africe je Suezský průplav, proti Americe Beringova úžina, Indonéské ostrovy náleží k Asii, Nová Guinea k Austrálii.
Ostrovy a poloostrovy: poloostrov Tajmyr, Čukotský poloostrov, Kamčatka, Korejský poloostrov, Zadní Indie s Malajským poloostrovem, Přední Indie, Arábie a Malá Asie. Z ostrovů sem patří tři ostrovní skupiny v Severním ledovém oceánu, řetěz ostrovů od Sachalinu a Kuril přes Japonsko. Tchaj-wan, Filipíny, Velké a Malé Sundy, dále Chaj-nan, Cejlon a Kypr.
Povrch: Asie je mnohotvárný, vykazuje však mnohem rozlehlejší krajinné typy, nežli je tomu v Evropě. Severní část zaujímají největší nížíny, střed planiny a pouště, jižně odtud se táhne nejmohutnější horská soustava na světě. K ní náleží Kavkaz, Elborz, Hindúkuš, Pamír, Tchien-šan, Karákóram, Transhimálaj a nejsevernější pohoří – Himaláj, v němž je nejvyšší hora světa Ču-mu-lang-ma (Mount Everest) 8 848 m n.m. Uvedená horstva jsou i výrazným dělítkem podnebným. Jižně od nich se rozkládají opět náhorní plošiny. Hospodářsky významné jsou roviny v údolích řek. Soustava himalájská pokračuje na Indonéské ostrovy (intenzívní sopečná činnost). Na ostrovech této oblasti je dosud 130 činných sopek.
Povodí: největší část asijské pevniny je odvodňována do Severního ledového oceánu, do Tichého oceánu a Indického oceánu, rozsáhlé plochy ve středu kontinentu jsou bez odtoku, řeky tu tečou do Kaspického moře, Aralského a Balchašského jezera i do četných jiných bezodtokových pánví. Všechny větší řeky jsou splavné pro lodní dopravu, i když nikoli po celý rok. Řeky východní a jižní Asie podléhají monzunovému režimu (pravidelná období dešťů a sucha), což má velký význam pro zemědělství. V celé monzunové oblasti (Čína, Indonésie, Indie, aj.) je proto zavedeno umělé zavlažování.
Podnebí: rozsáhlost asijského kontinentu, sahajícího od rovníku až do polárních končin, velké výškové rozdíly a směry vysokých pohoří přispívají k vytvoření různých typů podnebí. Tepelné maximum bylo naměřeno v Baghdádu +50° C, minimum na Sibiři v Ojmjakonu -78° C.
Květena a zvířena: v souladu s klimatem jsou v Asii zastoupeny i všechny vegetační pásy. Sever zaujímá zmrzlá tundra, přecházející na jih v obrovské pásmo jehličnatého lesa – tajgu. K jihu nastupují stepy a pouště, jižně od velkých pohoří pak subtropické a tropické klima (Malajsie, Indonésie, aj.) leží uvnitř vlhkého pásma tropů. Monzunové klima umožňuje Číně, Japonsku, Indii, Barmě, Indonésii aj. pěstování základní potraviny – rýže. V tropech jsou rozsáhlé pralesy, z nichž se těží vzácná dřeva. Také zvířena odpovídá těmto pásům. Na severu se loví kožešinová zvěř, tropický jih má mnohotvárnou zvířenu (tygři, sloni, orangutani, aj.). Vysoká pohoří jsou domovem yaka, pouště dvouhrbého velblouda.
| Rozloha | asi 44 413 000 km2 (29.72% světa) |
| Nejvyšší hory | Mount Everest (Ču-mu-lang-ma) 8 847 m n.m., Himaláj |
| | K2 (Čchokori) 8 611 m n.m., Karákóram |
| | Kačaňdžunga 8 585 m n.m., Himaláj |
| | Makalu 8 470 m n.m., Himaláj |
| | Dhaulágirí 8 172 m n.m., Himaláj |
| | Nangáparvat 8 128 m n.m., Himaláj |
| | Annapurna 8 078 m n.m., Himaláj |
| Nejdelší řeky | Jang-c’-ťiang 5 500 km |
| | Ob’-Irtyš 5 410 km |
| | Chuang-che (Žlutá řeka) 4 845 km |
| Největší jezera | Kaspické 371 000 km2 |
| | Aralské 66 500 km2 |
| | Bajkal 31 500 km2 |
| Nejnižší bod | v proláklině Kaspického moře –28 m pod hladinou moře |
| Nejsevernější bod | Čeljuskinův mys 77°44’ s.š. a 104°18’ v.d. |
| Nejjižnější bod | mys Buru 1°25’ s.š. a 104°15’ v.d. |
| Nejzápadnější bod | mys Baba 39°27’ s.š. a 26°03’ v.d. |
| Nejvýchodnější bod | mys Děžněvův 66°05’ s.š. a 169°40’ z.d. |
| Délka pobřežní čáry | asi 69 900 km |
|
|
|
