|
[Austrálie a oceánie]
Nejmenší a nejřidčeji osídlený kontinent...
[Úvodem]
Austrálie (latinské "australis" značí jižní) je nejmenším a nejřidčeji zalidněným kontinentem na zeměkouli a polohou odlehlá od ostatních kontinentů. Prvním objevitelem země byl holandský mořeplavec W. Jansz, který roku 1606 přistál na západě Yorského poloostrova. V průběhu 17. století Holanďané objevili celé západní pobřeží, ve čtyřicátých letech 17. století pak Abel Tasman na svých plavbách objevil Tasmánii, Nový Zéland (1642), ostrov Tonga, Fidži a Bismarckovo souostroví. Holanďané nazývali objevenou pevninu "Nové Holandsko". Anglický mořeplavec James Cook dokázal roku 1769 ostrovní polohu Nového Zélandu a objevil roku 1770 východní pobřeží Austrálie, které nazval Nový Jižní Wales, a tím dal podnět k anglické kolonizaci. Nejprve tu byla v roce 1788 založena trestanecká kolonie, v 19. století začal příliv svobodných přistěhovalců, zejména za "zlaté horečky" a průzkum vnitrozemí byl dokončen koncem století. Papuu obsazují Britové roku 1884. Dne 1. 1. 1901 se britské kolonie na australské pevnině spojily v Australský svaz. Kolonizace Nového Zélandu začala v první polovině 19. století přes velký odpor domorodých Maorů.
[Základní údaje]
Geologická stavba Austrálie: je jednoduchá, tvoří ji 3 základní orografické celky. 1. Západoaustralská plošina o průměrné výšce 200-500 m (Mt. Woodroffe 1515 m), má pouště o rozloze asi 1,7 mil. km2; 2. Středoaustralské nížiny s Velkou artéskou pánví, ve střední části s bezodtokou proláklinou Eyrova jazera (-12 m); 3. Velké předělové pohoří, vytvořené hercynským vrásněním na východě země, vrcholí v Australských Alpách horou Mt. Kosciusko 2230 m. Hornaté ostrovy Nového Zélandu jsou členité - v Jižních Alpách jsou ledovce (Tasmanův 156 km2) a nejvyšší Mt. Cook 3764 m, na Severním ostrově sopečná činnost, horké prameny a gejzíry.
Ostrovy Oceánie: dělíme na 2 skupiny. a) nízké, ploché, korálové, které vznikají na atolových a bariérových korálových podmořských hradbách; b) hornaté, sopečné nebo kontinentální, nejvyšší činná sopka je Mauna Loa 4168 m. Nová Guinea má hornaté vnitrozemí s nejvyšší horou světadílu Puntjak Djaja 5030 m a rozlehlé bažinaté nížiny.
Povodí: Austrálie má slabě vyvinutou říční síť, 54% území je bez odtoku k moři, 38% k úmoří Indického oceánu a 8% k úmoří Tichého oceánu. Vodní stavy silně kolísají, nejvíce u periodických a epizodických řek. Nový Zéland a Nová Guinea mají hustou říční síť s dostatkem vody po celý rok. Z četných jezer je nejpozoruhodnější Manapauri (Nový Zéland 142 km2), hluboké 445 m, jehož dno leží 263 m pod úrovní mořské hladiny; je největší kryptodepresí v Oceánii.
Podnebí: Oceánie (až na nejjižnější ostrůvky) a 2/5 Austrálie náleží do tropického pásma, 3/5 Austrálie do subtropického pásma, podobně jako sever Nového Zélandu, který většinou má mírné, oceánské podnebí. Nejteplejším místem je australský Marble Bar s průměrnou roční teplotou 34°C, maximum má Adelaide 47,7°C a minimum Christchurch -6,1°C.
Rostlinstvo a zvířena: mají starobylý a zvláštní ráz. Téměř 75% všech druhů rostlinstva je endemických. Nacházíme tu například blahovičníkové lesy, křovinaté formace tvrdolisté vegetace - scrub, akácie a přesličky - slanomilný bush, v nejvlhčích oblastech rostou tropické deštné pralesy, na Novém Zélandu pak vždyzelené lesy listnaté a charakteristický smrk kauri. Oceánie vyniká množstvím palem a též pralesy s vzácnými dřevinami. Ze zvířat nejznámější jsou vačnatci, především klokani, ježura, ptakopisk, z ptáků emu hnědý, novozélandský kivi, vzácný plaz Hatteria, na Nové Guinei množství hmyzu, vzácné rajky.
Původní obyvatelé Austrálie: australští černoši a obyvatelé Nového Zélandu Maorové jsou dnes jen slabě zastoupeni. Naopak v Oceánii převládá původní obyvatelstvo - Papuánci, kmeny pygmejů, Melanésané, Mikronésané, Polynésané aj.
| Rozloha | asi 7 686 810 km2 |
| | s Oceánií 8 511 00 km2 (5.98% světa) |
| Nejvyšší hory | Puntjak Djaja (n. Guinea) 5 030 m |
| | P. Trikora (n. Guinea) 4 750 m |
| | Mauna Kea (o. Hawaii) 4 202 m |
| | Mount Victoria (Papua) 4 073 m |
| | Mount Cook (Jižní Alpy) 3 764 m |
| | Mount Tasman (Jižní Alpy) 3 498 m |
| Nejdelší řeky | Murray-Darling 3 490 km |
| | Darling 3 124 km |
| | Murrumbidgee 2 160 km |
| | Fly (N. Guinea) 1 150 km |
| Největší jezera | Eyrovo 8 800 km2 |
| | Torrensovo 5 777 km2 |
| | Gairdnerovo 5 500 km2 |
| | Frome 2 410 km2 |
| Největší ostrovy | Nová Guinea 785 000 km2 |
| | Jižní ostrov (N. Zéland) 150 461 km2 |
| | Severní ostrov (N. Zéland) 114 688 km2 |
| | Tasmánie 67 897 km2 |
| | Nová Británie 34 750 km2 |
| | Nová Kaledonie 16 058 km2 |
| | Viti Levu (Fidži) 10 497 |
| | Hawaii (Havajské o.) 10 414 km2 |
| Nejnižší bod | v proláklině Eyrova jazera –12 m pod hladinou moře |
| Nejsevernější bod | mys York 10°41’ j.š. |
| Nejjižnější bod | Wilsonův mys 39°08’ j.š. |
| Nejzápadnější bod | Příkrý mys (Steep Point) 113°09’ v.d. |
| Nejvýchodnější bod | Byronův mys 153°39’ v.d. |
| Délka pobřežní čáry | asi 19 700 km |
| | šířka pevniny 3 800 km |
| | délka pevniny 3 300 km |
| Vzdálenosti | od Jižní Ameriky 13 000 km |
| | od Afriky 9 000 km |
| | od Asie 350 km |
|
|
|
