![]() |
|
|
|
|
|
[Austrálie a oceánie] Nejmenší a nejřidčeji osídlený kontinent... [Úvodem] Austrálie (latinské "australis" značí jižní) je nejmenším a nejřidčeji zalidněným kontinentem na zeměkouli a polohou odlehlá od ostatních kontinentů. Prvním objevitelem země byl holandský mořeplavec W. Jansz, který roku 1606 přistál na západě Yorského poloostrova. V průběhu 17. století Holanďané objevili celé západní pobřeží, ve čtyřicátých letech 17. století pak Abel Tasman na svých plavbách objevil Tasmánii, Nový Zéland (1642), ostrov Tonga, Fidži a Bismarckovo souostroví. Holanďané nazývali objevenou pevninu "Nové Holandsko". Anglický mořeplavec James Cook dokázal roku 1769 ostrovní polohu Nového Zélandu a objevil roku 1770 východní pobřeží Austrálie, které nazval Nový Jižní Wales, a tím dal podnět k anglické kolonizaci. Nejprve tu byla v roce 1788 založena trestanecká kolonie, v 19. století začal příliv svobodných přistěhovalců, zejména za "zlaté horečky" a průzkum vnitrozemí byl dokončen koncem století. Papuu obsazují Britové roku 1884. Dne 1. 1. 1901 se britské kolonie na australské pevnině spojily v Australský svaz. Kolonizace Nového Zélandu začala v první polovině 19. století přes velký odpor domorodých Maorů.
[Základní údaje] Geologická stavba Austrálie: je jednoduchá, tvoří ji 3 základní orografické celky. 1. Západoaustralská plošina o průměrné výšce 200-500 m (Mt. Woodroffe 1515 m), má pouště o rozloze asi 1,7 mil. km2; 2. Středoaustralské nížiny s Velkou artéskou pánví, ve střední části s bezodtokou proláklinou Eyrova jazera (-12 m); 3. Velké předělové pohoří, vytvořené hercynským vrásněním na východě země, vrcholí v Australských Alpách horou Mt. Kosciusko 2230 m. Hornaté ostrovy Nového Zélandu jsou členité - v Jižních Alpách jsou ledovce (Tasmanův 156 km2) a nejvyšší Mt. Cook 3764 m, na Severním ostrově sopečná činnost, horké prameny a gejzíry. Ostrovy Oceánie: dělíme na 2 skupiny. a) nízké, ploché, korálové, které vznikají na atolových a bariérových korálových podmořských hradbách; b) hornaté, sopečné nebo kontinentální, nejvyšší činná sopka je Mauna Loa 4168 m. Nová Guinea má hornaté vnitrozemí s nejvyšší horou světadílu Puntjak Djaja 5030 m a rozlehlé bažinaté nížiny. Povodí: Austrálie má slabě vyvinutou říční síť, 54% území je bez odtoku k moři, 38% k úmoří Indického oceánu a 8% k úmoří Tichého oceánu. Vodní stavy silně kolísají, nejvíce u periodických a epizodických řek. Nový Zéland a Nová Guinea mají hustou říční síť s dostatkem vody po celý rok. Z četných jezer je nejpozoruhodnější Manapauri (Nový Zéland 142 km2), hluboké 445 m, jehož dno leží 263 m pod úrovní mořské hladiny; je největší kryptodepresí v Oceánii. Podnebí: Oceánie (až na nejjižnější ostrůvky) a 2/5 Austrálie náleží do tropického pásma, 3/5 Austrálie do subtropického pásma, podobně jako sever Nového Zélandu, který většinou má mírné, oceánské podnebí. Nejteplejším místem je australský Marble Bar s průměrnou roční teplotou 34°C, maximum má Adelaide 47,7°C a minimum Christchurch -6,1°C. Rostlinstvo a zvířena: mají starobylý a zvláštní ráz. Téměř 75% všech druhů rostlinstva je endemických. Nacházíme tu například blahovičníkové lesy, křovinaté formace tvrdolisté vegetace - scrub, akácie a přesličky - slanomilný bush, v nejvlhčích oblastech rostou tropické deštné pralesy, na Novém Zélandu pak vždyzelené lesy listnaté a charakteristický smrk kauri. Oceánie vyniká množstvím palem a též pralesy s vzácnými dřevinami. Ze zvířat nejznámější jsou vačnatci, především klokani, ježura, ptakopisk, z ptáků emu hnědý, novozélandský kivi, vzácný plaz Hatteria, na Nové Guinei množství hmyzu, vzácné rajky. Původní obyvatelé Austrálie: australští černoši a obyvatelé Nového Zélandu Maorové jsou dnes jen slabě zastoupeni. Naopak v Oceánii převládá původní obyvatelstvo - Papuánci, kmeny pygmejů, Melanésané, Mikronésané, Polynésané aj.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Cestovatelský portál OKtip | ©2000 OKtip | Kontakt: info@oktip.cz | 0.2684 sec | Nahoru | |