|
[Severní Amerika]
Největší světadíl západní polokoule...
[Úvodem]
Spolu se Střední Amerikou a ostrovy Amerického středomoří je největším světadílem západní polokoule. Místo původního označení "Nový svět" (Mundus Novus) se žačal od prvé poloviny 16. století užívat název Amerika, podle Florenťana America Vespucciho, účastníka Kolumbovských výprav na konci 15. století.
[Základní údaje]
Povrch: vzhledem ke geologickému vývoji má Severní Amerika značnou horizontální členitost, což se projevuje jednak v nevyrovnané pobřežní čáře, jednak ve značném počtu ostrovů. Pobřeží má délku 75 600 km (nejdelší pobřeží ze všech světadílů) a na 1 km pobřeží připadá 320 km2 plochy světadílu. Povrch je rozčleněn poledníkovým směrem postupujícími vysokohorskými pásmy Kordiller s mezihorskými plošinami na západě kontinentu. Rozsáhlými Velkými planinami a Centrální nížinou uvnitř kontinentu a konečně i východními středohorami - Laurentinskou vysočinou a Appalačemi - lemovanými pobřežní nížinou Atlantiku a Mexického zálivu.
Ostrovy a poloostrovy: povrch ostrovů a poloostrovů tvoří 25,4% rozlohy kontinentu. Ostrovy o rozloze 4,1 mil. km2 se soustřeďují zejména na arktickém severu, kde leží také největší ostrov světa Grónsko (2 175 600 km2) a rozlehlé Arktické souostroví Kanady (1 403 134 km2). Druhou oblastí ostrovů je Americké středomoří, kde leží souostroví Velké a Malé Antily; ne severozápadě v Tichém oceánu pak Aleuty, souostroví Alexandrovo a král. Charlotty.
Povodí: vývoj říční sítě, zejména na severu kontinentu, byl ovlivněn čtvrtohorním zaledněním. Objem průměrného množství vody proteklého za rok činí 7130 km3. Největší část povodí kontinentu náleží Atlantskému oceánu s třetí nejdelší řekou světa Mississippi-Missouri (6 212 km).
Podnebí: Severní Amerika patří klimaticky do 3 podnebných pásem severní polokoule. Na nejzazším severu, na arktickém souostroví a v Grónsku je drsné polární klima. Střední část kontinentu má podnebí mírného pásu. Přechodnou zónou je oblast subtropického podnebí Mexického zálivu, v severním Mexiku a v Kalifornii. Podnebí pevninské Střední Ameriky a ostrovů Amerického středomoří je tropické, oceánické.
Květena a zvířena: rostlinstvo světadílu má dvě oblasti - holarktickou na severu a neotropickou na jihu. Nacházíme tu od severu k jihu arktickou poušť, tundru, severokanadskou tajgu, pásma pacifických lesů, smíšených lesů laurentinské i jihoatlanské oblasti, prérie, stepi, kaktusové pustiny a formace trnitých křovin, středoamerické jehličnaté lesy, subtropické vlhké lesy, savany a tropické deštné pralesy. Zvířena má dvě oblasti - neoarktickou (los americký, jelen "wapiti", mýval, medvěd "grizly", bobr, puma, krocan divoký, aj.) a neotropickou (jaguár, pásovec, tapír, dikobraz, papoušci, kolibříci, aj.). Jen v rezervacích žije bizon.
| Rozloha | asi 24 246 904 km2 (16.22% světa) |
| Nejvyšší hory | Mt. Mc. Kinley (Aljašské poh.) 6 194 m n.m. |
| | Mount Logan (poh. sv. Eliáše) 6 050 m n.m. |
| | Mount Saint Elias (poh. sv. Eliáše) 5 488 m n.m. |
| | Mount Foraker (Aljašské poh.) 5 303 m n.m. |
| | Mount Lucania (Wrangellovo poh.) 5 227 m n.m. |
| | Mount Whitney (Sierra Nevada) 4 418 m n.m. |
| | Mount Elbert (Skalnaté hory) 4 398 m n.m. |
| Nejdelší řeky | Mississippi-Missouri 6 212 km |
| | Mackenzie-Athabaska 4 240 km |
| | Yukon 3 155 km |
| | řeka sv. Vavřince 3 058 km |
| | Rio Grande 3 023 km |
| | Nelson-Saskatchewan 2 575 km |
| | Arkansas 2 334 km |
| | Colorado 2 334 km |
| Největší jezera | Hořejší 82 388 km2 |
| | Huronské 59 596 km2 |
| | Michiganské 58 016 km2 |
| | Veklé Medvědí 31 792 km2 |
| | Velké Otročí 28 438 km2 |
| | Erijské 25 745 km2 |
| | Winnipežské 24 514 km2 |
| | Ontario 19 529 km2 |
| Největší ledovce | Grónský 1 750 000 km2 |
| | Malaspina 3 840 km21 |
| | Muldrow 1 900 km2 |
| | Nabesna 1 800 km2 |
| | Muir 1 200 km2 |
| Nejnižší bod | v proláklině Death Valley (Údolí smrti) poblíž západního okraje Velké pánve v Kalifornii -85 m pod hladinou moře |
| Nejsevernější bod | na pevnině C. Murchison na poloostrově Boothia 71°50' s.š. |
| | celého světadílu grónský mys Morris Jesup 88°40' s.š. |
| Nejjižnější bod | mys Pta. Mariato na panamském poloostrově Azuero 7°12' s.š. |
| Nejzápadnější bod | na pevnině mys prince Waleského na aljašském poloostrově Seward 168°05' z.d. (zde se Amerika přibližuje na 75 km Asii) |
| | celého světadílu mys Wrangell na aleutském ostrově Attu 172°27' v.d. |
| Nejvýchodnější bod | na pevnině labradorský mys Cape Charies 55°40' z.d. |
| | celého světadílu v Grónsku mys Nordost Rundingen 11°39' z.d. |
| Délka pobřežní čáry | asi 75 600 km |
| Vzdálenosti | minimální šířka v Panamské šíji, pouze 48 km |
| | maximální délka je mezi mysy Point Barrow a Punta Mariato asi 8700 km |
| | maximální šířka od nejzápadnějšího cípu Aljašky po Canso na poloostrově Nové Skotsko 5950 km |
|
|
|
